Pár rad

28. ledna 2007 v 23:46 | zh |  Fotografování
Zatím jen halabala poznámky. Hodlám je nějak lépe upravit :-)

Jak na kácení svislic?


Sbíhání perspektivy při focení budov, které ma za následek jev zvaný kolinearita - "kácení svislých linií", se téměř nelze vyhnout, pokud nemáme velmi drahý naklápěcí a posuvný shift objektiv. Kolinearitu lze eliminovat následujícími body:

1. Od objektu udržujeme větší odstup. Je-li to možné, tak fotíme z vyššího místa (třeba z okna protější budovy).
2. Fotíme s malou ohniskovou vzdáleností.
3. Objektiv držíme ve vodorovné poloze, nenakláníme ho (často to ale není možné, neboť by se nám nevešel objekt na snímek).
4. Takže nastává poslední možnost: svislice upravíme v Zoneru či jiném editoru (odborně řečeno provedeme restituci). Tím se ovšem snímek ořízne, tedy už při focení musíme vytvořit širší okraje, aby bylo "kam uhnout".

Jak na sépie

Sépie je sympatická funkce vytvářející dojem starodávného snímku a dodávající například portrétům jemnější, jakoby snovější vyznění. Výsledek je ale někdy poněkud mdlý, se ztrátou kontrastů. Zajímavým tipem je funkce úpravy teploty barev v Zoneru:
Upravit->Vylepšit obraz->Upravit teplotu barev. Nastavení teploty je individuální, vhodné je např.cílové denní světlo - 6500°K a zdrojové v rozsahu 7500 až 9000°K.


Jak se fotit navzájem v živé skupině

Podle O.Neffa není povinný, ale vhodný počet lidí na snímku do tří. Větší skupinky totiž vypadají poněkud chaoticky, každý kouká jinam, dělá něco jiného, zkrátka je neuhlídáme. Platí tedy následující body:

1.Méně lidí na snímku.
2.Neskládat hlavy do vodorovné osy na střed, jsou pak malí a chaotičtí.
3. Nesledovat jen obličeje, unikne nám kompozice snímku, okraje jsou zbytečně široké či useknuté, lidem rostou z hlav stromy, mají uřezané ruce apod.
4. Takže sledujeme celou kompozici, necháváme málo nad hlavou, málo za zády, větší prostor ve směrech pohledu mezi postavami (dodá to dynamiku).

Jak "nabrat expozici" při zhoršených světelných podmínkách

Les, mezi větvemi proniká ostré slunce. Hrozí, že snímek bude buď podexponovaný či přeexponovaný (horší varianta, detaily se ztrácí definitivně). Lze využít funkce expoziční kompenzace ve foťáku, ale není to moc operativní. Proto:

1.Namíříme objektiv na místo, které vypadá na displeji dobře. Bývají to spíše světlejší místa.
2.Namáčkneme spoušť, hodnoty se tak optimálně nastaví.
3. S namáčknutou spouští namíříme dle kompozičního záměru a fotíme. Prosté, ale výsledek bude rozhodně lepší, než když od začátku koukáme přímo do slunce.

Dej tam větší clonu!

Tady je třeba si ujasnit, zda tím míníme vyšší clonové číslo (tedy malý otvor v objektivu, hodně zacloněném), nebo naopak větší otvor clony (a tedy malé clonové číslo). Je to jazykové zmatení a nedá se s ním mnoho dělat. K cloně jen následující body:
1.Hodně světla=clona 11, 16, 22, 32
2.Málo světla=clona 8, 5.6, 4, 2.8, 2, 1.4, 1
3.Čím větší je ohnisková vzdálenost (vytažený zoom), tím je horší světelnost, musíme tedy více otvírat clonu, tedy volit nižší clonová čísla
4.Pokud chceme malou hloubku ostrosti (v popředí ostrý květ, rozmazané pozadí), volíme nízké clonové číslo.
5. Pokud chceme velkou hloubku ostrosti (ostré popředí i pozadí), chce to vyšší clonová čísla.


Proč má být objektiv dost "světelný"

Světelnost objektivu f vypovídá o schopnosti přijímat světlo. Čím menší je číslo označující světelnost, tím lépe, neboť tato schopnost je vyšší. Mohu si pak dovolit i za horších světelných podmínek s více roztaženou clonou kratší časy (třeba 125 namísto 60), které udržím a snímky nebudu mít rozmazané.
Asi hraniční světelnost je skvělých f/1,4 u pevných objektivů. Nejlepší zoomy mají nejlépe f/2,8.

Jak na sníh

Platí stará dobrá zásada, osvědčená už z černobílé klasické fotografie: lépe než po slunci je fotit proti slunci. Zasněžená krajina focená po slunci totiž ztratí kresbu, detaily. Když však fotíme proti slunci, fotíme fakticky stíny vržené plastickými objekty v krajině. Měřící systém je nastaven na tzv.střední šedou barvu a sníh je mnohem jasnější. Reakcí je velké zaclonění a snímek je tmavý, podexponovaný.Využijeme proto naopak volby přeexpozice EV +0.7 až +1.

Co je dobré vědět o blesku

Automatika blesku funguje tak, že během záblesku přijímá odražené světlo a jakmile množství odraženého světla dosáhne určité intenzity, záblesk ukončí. V režimech auto blesku má blesk přednost a nastavuje celkovou expozici. Každá více světlá plocha, reflexivní barva (nášivka, značka na autě apod.) dokáže nastavení poplést a výsledkem je tmavý snímek. Blesk by měl být jen dodatkovým světlem. Doporučuje se proto režim tzv. slow blesku (do pomalého času).
Vestavěný blesk fotoaparátu je blízko optické osy, což způsobuje efekt červených očí. Moc se mu nelze bránit. V šeru máme široce otevřenou duhovku a záblesk osvítí sítnici oka, která je červená. Funkce Red Eye má nepěkný efekt odstranit malými předblesky, které zapříčiní zúžení duhovky.Funkce ale není moc efektivní, protože se tím samozřejmě oddaluje expozice a mnozí často stačí oči zavřít. Efekt je nejlépe opravit až v grafickém editoru.
Výhodné je použít blesk v ostrém protisvětle, změkčí se tak stíny. Kvůli tomu se používá funkce Fill in, kdy se blesk sepne kdykoliv je to užitečné.
Okrouhlé šedé fleky na fotkách vzniklé při focení bleskem ve špatných světelných podmínkách nejsou vadou objektivu. Blesk jen rozzářil částečky prachu blízko objektivu. Podobně je tomu při focení v dešti a sněhu. Ubránit se tomuto jevu nelze.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 quido quido | E-mail | 20. dubna 2007 v 10:59 | Reagovat

Mas to tu opravdu pekny hlavne ta viden je pekna.

2 Brooke Brooke | E-mail | 6. července 2007 v 19:49 | Reagovat

Mas to vazne superni a konecne to umi nekdo rici "cesky":) Sem se chtela zeptat jaky fotak by sis vybral Olympus E-400 ,nebo sony H9?A proc?Prosim...prosim.. :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.