Věž Žižkovského vysílače

19. května 2007 v 1:51 | zh |  Praha
Praha je naježená více než onou pověstnou stovkou věží. Jen jedna z nich však může být nejvyšší. A tou je právě Žižkovský vysílač. Jeho bílý anténní nástavec sahá až do výšky 216 metrů a činí tak z něho nejvyšší stavbu metropole vůbec.
Vysílač je tvořen třemi ocelovými tubusy po nichž se od roku 2000 batolí "Miminka" Davida Černého. V hlavním tubusu jezdí rychlostí 4,2 m/s dva rychlovýtahy. Ve výšce 66 metrů se nachází restaurace a kavárna. Ve výšce 93 metrů je vyhlídková kabina, z níž je za dobrých podmínek vidět až 100 km daleko. Snadno identifikujeme Říp, Bezděz, Ještěd, na obzoru je i Plzeň či Hradec. Škoda jen, že vše je za sklem. Špatně se fotí...
Ještě výše je kabina s vysílací technikou čtyř televizních a šesti rozhlasových stanic, jsou zde vysílače mobilních operátorů, signalizace policie a záchranek a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.
Všechny kabiny byly konstruovány jako vodotěsné lodě. Kdyby se prý postavily na vodu, plavaly by.
Vysílač byl postaven v letech 1985-1992 a jeho autorem je architekt Václav Aulický, který s úctou mluví o stavitelích věže z Inženýrských a projektových staveb Praha. "Mně akorát můžou říct: Ty barbare, ty jsi zkurvil panoráma východní části Prahy. Ale jim to mohlo spadnout..." Za svůj dominantní příspěvek Praze si užil svoje. Robustní "trojnožka", jak jí sám nazývá, budila po mnohá léta mnoho negativních reakcí. Byla považována za projev naprosté arogance komunistického režimu vůči celé architektonické minulosti města. Říkalo se jí Kosmická raketa, Zubní kartáček, Jakešův prst nebo Biľakova jehla. Lidé si šeptali o rušičce rádia Svobodná Evropa, což byla skutečně jen fáma. Ekologové se obávali negativního elektromagnetického záření, které bylo ovšem odborně vyvráceno. Památkáři zas kritizovali umístění na části židovského hřbitova. Tato část ale byla narušena a parkově upravena už v 50.letech, stromy z ní byly zachráněny a přesazeny, ostatky vyneseny pod dohledem Židovské obce. Hodnotná část hřbitova byla zachována. Jedním z odpůrců byl také Vladimír Železný, který se dal po listopadu 89 slyšet, že dokud bude stát Žižkovský vysílač, revoluce pro něho neskončila. O pár let později z věže vysílala jeho Nova a Aulický rekonstruoval i budovu televize ve Vladislavově ulici.
Vidět je sice do širokého daleka, ale nejvíc máme pochopitelně ze Žižkova a Vinohrad.
Neoddiskutovatelný je zásah do panoramatu města. Věž na nás trčí drze z kdekteré pražské vyhlídky. "Ani já nemohu říct, že věž vypadá ze všech pohledů dobře, ale v tak komplikovaném městě jako Praha nemáte šanci najít bezproblémové řešení,"říká Aulický. Vysílač mohl stát i na Petříně, ale památkáři budování v této přírodní rezervaci zamítli, neboť tušili, že by se z romantického místa všech zamilovaných napříště stal jen kopec plný stožárů, který by ztratil svou tradiční siluetu.

Po čtvrt století její existence si Pražané na věž zvykli a mnozí v ní vidí na svou dobu odvážnou high techovou stavbu. A vadí-li nám, že se jí naše oči nevyhnou téměř z žádného pohledu na město, nezbývá nám, než se koukat právě z ní. Za 60 Kč tak lze učinit denně od 10.00 do 23.00 hodin.Odměnou je výjimečný zážitek.

Jedno z miminek je schované v zahradě kláštera Sacre Coeur na Smíchově, která není běžně veřejně přístupná

Vysílač stojí na části pozemku židovského hřbitova. Jeho významná část je ale dochována a dodnes v návštěvní hodiny a za nekřesťanský peníz přístupná :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SR© SR© | Web | 23. července 2007 v 13:07 | Reagovat

hele skoro jako by si ty naše články z oka vypadly:-)

http://architecture.blog.cz/0704/zizkovsky-vysilac

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.