Jan Skácel (1922-1989)

26. července 2007 v 23:48 | zh |  Oblíbené texty

Naděje s bukovými křídly


Novému ránu rožnem svíci
je neznámé a nemá tváře
jak anděl v dřevu lípy spící
a čekající na řezbáře

Někdy se anděl na nás hněvá
anděla máme každý svého
a naděje má z buku křídla
a srdce z dřeva lipového

Krajina jako skýva chleba
žebráky za tmy ptaná
krajina dávno od pradávna
rukama lidí dotýkaná

Pro krásu zpěvu dal mu císař milost
pouze ho oslepili kao tien li
naplnil loutnu těžkým olovem
a mrštil ji až sám konec tmy

Už toho nech a ukliď v básni
dnes naposled jak tolikrát
a všechna světla v domě zhasni
a jdi už spát a jdi už spát

Modlitba za vodu


Ubývá míst kam chodívala pro vodu
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní

Voda si na to vzpomíná
voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd

A přiveďte k té vodě koníčka
přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná
voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí
kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek

Voda je zarmoucená vdova
voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si na nás stýská

O tichu


nejprve bylo jenom bílo
potom se ticho ulomilo
a slavík zmlkl aby slyšel
děravý měsíc z lesa vyšel

je ticho pták je v hrdle smyčka
a poté zpěv a zalknutí
a klíček kterým klíčí zrno
a lidé na klíč zamknutí

jsme znovu němí
kolébka řeči nemá dno
a kdo se nyní dotkne ticha
rozkolébá je naprázdno

ta němá slova vypůjčím si od ryb
budu je říkat vroucně pod vodou
a ani trochu nebude mi líto
jestli se utopí a na břeh nedojdou

kéž je nám nejvíc ticho
až kolem půjdu s lží
a nemusíme křivě
přísahat na růži

kéž nemusel bych kázat
kéž nebylo by kéž
a byla jenom růže
a vůbec nikdy lež

lidé se berou pro ticho
které je slyšet jenom ve dvou
jinak to ticho neunesou
jinak je ticho přemůže

jsme žebráci a málo chceme
a až nám někdo slovo podá
tak samozřejmé jako voda
do teplých krajů odejdeme

a ani děti nebudou nic vědět
a nedoptá se kdo se na nic ptá
a bude smrt na zlatém hrachu klečet
a postaví nás všechny do kouta

děsivé bude až to spočítá nás
a podtrhne a navždy odpoví
ukáže cestu kudy do nikudy
(na) nevyslovitelné ostrovy

a není spolehnutí na tmu
to ticho bolí jako svět
a hluchý chtěl by naslouchat mu
a slepý nahlas rozumět

nechtějme víc za všechnu bolest
a ani méně mezi rty
podržme růži štěstí je tu
jen pro mrtvé a pro děti


O smrti


nevíme nevíš nikdo neví
neptej se kam už není kdy
za tebou kráčí Eurydiké
a nesmíš ohlédnout se jdi

o druhou půlnoc noc se tříští
až ráno z bílých třísek vstane
nalezne léto na strništi
úmrtní lože rozestlané

o mnoho nejde deštěm kamenným
nechat si rozbít tvář a duši neporanit
od narození po smrt pršívá
žulové deště máčejí nás na nit

a není pravda že nám život lže
osud je mince která dlouho padá
teprve na zemi se ukáže
padne-li orel nebo hlava

zakletý v jablkovém kraji
zelenou duši sadu mám
asi mne v říjnu očesají
spíš ale spadnu na zem sám

sám bez ničeho naposled a marně
kdo za nás od včerejška celou pravdu má
trápí mne žízeň a jsem vyčerpaný
jak studna na návsi když hoří stodola


a vlastně ať je navždy po tvém
a navěky je vůle tvá
a život je když něco zbylo
a smrt když nic už nezbývá

a je to prosté jako zázrak
a jako věčnost ve chvíli
kdy zase znovu nebudeme
jako jsme předtím nebyli

Ostatní


moje vina tvoje vina
vytlučená zvonovina
prastarý prach z chlupů líná
včeličkám je zima zima

ten kat byl hodný v neděli
kdy nevěší se lidé ani prádlo
oprátku domů nosíval
a předělával vnukům na švihadlo

nahým a bosým posléze
a oblečeným v cárech zlosti
ve chvílích čiré beztesknosti
zasteskne se nám po něze

básníci básně neskládají
báseň je bez nás někde za
a je tu dávno je tu od pradávna
a básník báseň nalézá

na líci bývá vyražena panna
v své nevinnosti zastupuje stát a ví
že chlapci nosí mince po kapsách
tak blízko zděšeného pohlaví

studánka v lese nikdy nelže
v té hrstce vody pravda spí
a lživé slovo na dno klesne
a navěky se utopí





(Vybráno ze sbírek Chyba broskví a Oříšky pro černého papouška, které společně byly vydány v souboru Naděje s bukovými křídly -MF, 1983 - jednotlivá samostatná čtyřverší, ve kterých jsou obě sbírky psány, jsem seskupil do výše uvedených tří částí)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Moravan Moravan | Web | 15. prosince 2007 v 15:23 | Reagovat

Velký moravský básník a vlastenec Jan Skácel řekl:

"Morava je podivuhodná země už proto, že je a není. Kdysi v dávné historii, bývala markrabstvím volně spojeným s Českým královstvím. Dnes splynula s Československou federativní republikou a její jméno se vyskytuje už jenom v celostátních předpovědích počasí a v národních písních."

Jan Skácel,Vilenica ve Slovinsku, 1988

Ať žije Morava a moravský národ!

http://moravak.bloguje.cz/

http://www.mnk.cz/

http://dalsimoravak.bloguje.cz/

2 AbiaxAbereib AbiaxAbereib | E-mail | Web | Čtvrtek v 4:56 | Reagovat

This condition is pretty limited to the reproductive system and could have several causes for example a result of injury or abnormal the circulation of blood inside testicles.  Core maca through the supplier energetix is an herb that tests quite well for many males.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.