Olomouc (31.7.2008)

3. srpna 2008 v 14:21 | zh |  Města ČR
Olomouc je dnes stotisícové krajské město v srdci Hané. Z Prahy je vzdálená 3 hodiny vlakem či autem, autobusem necelé 4 hodiny. Olomouc má po Praze statut druhé nejstarobylejší a největší památkové rezervace v naší republice. Centrum města je obklopeno rozlehlými parky a středověkými hradbami.
Horní náměstí

Městský znak tvoří moravská šachovaná orlice s písmeny SPQO (Senatus populus que Olomucensis = Senát a lid olomoucký). Připomínají legendární římský původ města. V nedávné době tu skutečně objevili zbytky římského tábora a tudíž se nejsevernější bod pobytu Římanů na území tehdy barbarské střední Evropy posouvá od Trenčína právě sem.

Olomouc je ženského rodu, přesto mnozí rádi říkají, že jedou do toho Olomouce. Původ názvu města dodnes není potvrzený. Jeden výklad ho ale odvozuje od osobního jména germánského původu Olmút. Někdo takový si tu snad kdysi mohl vystavět hrad. Písemně doložený je však hrad Olomouc až v Kosmově kronice (1055). Olomouc se tehdy stala centrem jednoho z údělných knížectví - olomouckého, brněnského a znojemského. Ta vznikla po spojení Čech a Moravy na počátku 11.století. Po celé století pak vzrůstal význam Olomouce završený založením nového moravského biskupství u olomouckého kostela sv. Petra (1063) a kláštera Hradisko (1078). Kolem roku 1200 ale skončilo panování olomouckých údělných knížat. Po nich vládli na Moravě už jen markrabata nebo přímo čeští panovníci.
Místo zvané Přemyslovský hrad tvoří Dóm sv.Václava, románský biskupský palác a dnešní Arcidiecézní muzeum

Neznáme datum založení královského města Olomouc, ale bylo to patrně do roku 1246 za krále Václava I. Připojovaly se osady, přicházely minišské řády a zakládaly kláštery. Město obehnaly hradby, které neprolomili ani dobyvatelé z Uher. Olomoucký biskup Bruno podporoval krále Přemysla Otakara II. a získal za to zřejmě znak olomouckých biskupů - šest stříbrných obrácených hrotů ve dvou řadách na červeném poli.
V Olomouci je řada pozoruhodných kašen

Slavně neslavným datem Olomouce je 4. srpna 1306. V tento den byl v sídle olomouckého kapitulního děkana zavražděn poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III.
S nástupem Lucemburků ale přichází do města další rozkvět. Olomouc se stává hlavním městem Moravy. Přestože fakticky bojuje o prvenství neustále s Brnem, rozvíjí se nebývale obchod, řemesla i výstavba. Olomouc razí dokonce vlastní mince!

V době husitských válek byla Olomouc baštou římskokatolické církve a husité ji nikdy nedobyli. Následovaly války s Uhry, kdy Olomouc hrála významnou roli. Zde byl prohlášen Matyáš Korvín českým králem a nakonec urovnán jeho spor s českým králem tzv. mírem olomouckým roku 1479. Konec 15. století přinesl ničivé požáry, po nichž přichází nový stavební boom, vystavěna je i radnice s orlojem. V průběhu celého 16. století čilý stavební ruch pokračuje. Renesanční výstavní domy staví měšťanstvo i šlechta.
Snímky z věže kostela sv.Mořice - výhled odtud je lepší, než z radniční věže na Horním náměstí

Doba renesance však byla i obdobím náboženských sporů mezi katolíky a protestanty. V druhé polovině 16. století s intenzívním nástupem protireformace přišli do města jezuité (1556). Významným příznivcem řádu byl biskup Vilém Prusinovský, jemuž Olomouc vděčí za založení druhé nejstarší univerzity u nás - jezuitské akademie (1573).

Třicetiletá válka zasáhla Olomouc podobně jako celou naší zemi. V době, kdy Olomoučtí vzdávali hold "zimnímu králi" Fridrichu Falckému, na mučidlech se loučil se životem Jan Sarkander. Byl viněn ze spojenectví s Poláky, kteří přispěchali na pomoc císaři Ferdinandovi. Po 375 letech byl kanonizován v Olomouci po jeho prohlášení papežem za svatého (1993).
Radnice na Horním náměstí. Z věže je možný výhled. Musí se však sejít nejméně tři zájemci.

Stavy byly poraženy. Roku 1621 byla Olomouc bez odporu obsazena císařským vojskem. Čtyři dny obléhání stačily na pád kdysi nedobytných hradeb, když zaútočili Švédové. V letech 1642 - 1650 zůstávali ve městě usazeni. Válka zničila stovky domů, z 30 000 obyvatel zbylo sotva 1 700. Uvažovalo se vážně o úplné asanaci zničeného města. Díky starobylé tradici města k tomu však naštěstí nedošlo a po několika desetiletích se Olomouc stala opět výstavným městem na němž se blaze podepsali italští architekti a umělci vysokých kvalit. Barokní doba ověnčila město také novými pevnými hradbami. Osvědčily se roku 1758 při pruském obléhání.

Velký význam mělo pro Olomouc povýšení biskupství na arcibiskupství roku 1777. V té době vzkvétal život duchovní, kulturní i obecně společenský.

Bouřlivé události roku 1848 znamenaly pro Olomouc pětiměsíční pobyt císařského dvora, v arcibiskupském paláci byl v té době uveden na trůn císař František Josef I. Událostí neradostnou bylo zrušení olomouckého vysokého učení v roce 1860 (obnoveno až r.1946). Největší brzdou rozvoje byl statut pevnostního města. Až do jeho zrušení roku 1886 bylo město svázáno hradbami. Po jejich pádu následovalo rychlé rozšiřování, připojování sousedních obcí, budování veřejně prospěšných budov a zařízení, vedle dřívější železniční dráhy přibyla i místní tramvajová.
Původní orloj byl zničen v roce 1945. Obnova do původního stavu by přišla natolik draho, že radní tehdy rozhodli o díle novém. Hodiny z konce 19.století byly jako jediné opraveny. Mozaiku v duchu socialistického realismu vytvořil v 50.letech Karel Svolinský (Jízda králů, dělník a chemik), figurky jsou dílem jeho ženy Marie. Zvonkohra hraje místní lidovky, ale hrozilo, že bude vyzvánět internacionálu či Píseň práce. Dnes je orloj unikátní raritou a úsměvnou turistickou atrakcí.
Původní podoba orloje vyznívala skutečně značně odlišně

Za Československa vzniká tzv.Velká Olomouc připojením 2 měst a 11 vsí k historickému městu.
V období nacistické okupace a komunistické totalitní éry se hůře hledají pozitiva. Jmenovat lze alespoň obnovu university (1946) a vyhlášení městské památkové rezervace (1971). Naopak tragikomickou památkou zůstane orloj přebudovaný v duchu socialistického realismu či obchodní dům dusící kostel sv.Mořice.
Nejnovějším slavným okamžikem Olomouce bylo vyhlášení barokního čestného sloupu Nejsvětější Trojice památkou světového kulturního dědictví UNESCO.
Návštěvu Olomouce jistě stojí zato spojit s prohlídkou poutního místa Svatý Kopeček u Olomouce, kde se nachází Basilika minor a také ZOO.
Sloup Nejsvětější trojice je největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Vznikal v letech 1716-1854. Měří 35 metrů. Památka UNESCO.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Webmaster Webmaster | E-mail | Web | 23. prosince 2008 v 6:04 | Reagovat

Pěkny článek :-).

Jen podotknu že podstatně větší množství historických pohlednic se dá vidět zde: www.pohledniceolomouc.cz

a to nejen z Olomouce, ale i z okolních vesnic ...

2 Pavlína Veselá Pavlína Veselá | E-mail | 31. března 2015 v 14:25 | Reagovat

Dobrý den, na Vašich stránkách jsem nikde nenalezla Váš kontakt. Obsah blogu se mi velice líbí a chtěla jsem Vás kontaktovat ohledně nabídky spolupráce s druhým českým největším internetovým knihkupectvím. Pokud to bude jen trochu možné, napište mi, prosím, na pavlina@megaknihy.cz. Do předmětu uveďte název Vašeho blogu. Těším se na spolupráci, Pavlína Veselá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.